Jako předvelikonoční ohlédnutí za IX. ročníkem Šumavy Litery vám nabízíme rozhovor s Angelikou Pintířovou.

Historik Tomáš Cidlina se ve své knize Leipsche vrací k nedávné minulosti České Lípy. V pěkně vypravené publikaci, která vyšla česky i německy v jeho nakladatelství Voda na mlýn, se věnuje německému obyvatelstvu tohoto města. Jaké problémy přinesl českolipským Němcům vznik samostatného československého státu, co pro Sudety znamenala velká hospodářská krize a proč zdejší Němci toužili po připojení k nacistickému Německu? Co to byl divoký odsun a jak vzpomínají zdejší rodáci na ztrátu domova a...

Kniha Jindřicha Manna Stříbrný kouzelník je  je jedním z finalistů letošního festivalu Šumava Litera o Mezinárodní cenu Šumava Litera. Tato cena je udělována za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci a Mannův román, jehož děj se odehrává v Praze a v Berlíně, tuto podmínku určitě splňuje. Není to ale jen příběh o dějinných peripetiích, který začíná v předválečné Praze a končí v západním Berlíně 70. let. Kniha z nakladatelství Labyrint je také poetickým zamyšlením nad láskou a...

Klatovský fotograf Martin Milfort vydal svou velkou, jak sám říká "bilanční" knihu, ve které představil své snímky Šumavy, Bavorského lesa a Pošumaví z uplynulých bezmála padesáti let. Zajímavé je, že zatímco v jeho dosavadních četných publikacích inspirovaných Šumavou jsou barevné fotografie, v této monografii najdete výhradně černobílé snímky. Poetické záběry šumavské krajiny střídají detailní pohledy na torza stromů, vodní hladinu, kameny, stébla trávy nebo ploty a zdi opuštěných chalup. V...

Jak uchopit prostřednictvím komiksu závažné téma z nedávné minulosti, jehož zpracování si vyžádalo celé obsáhlé publikace? Michal Kocián se podobných výzev nebojí,  protože má s historickými komiksy zkušenosti. V případě knihy Akce Kámen je navíc spoluautorkou Václava Jandečková, která už věnovala tématu falešných hranic hodně badatelské pozornosti. Co to vlastně falešné hranice byly? Jak vzniká komiks, jak vypadá takový komiksový scénář, jak vyjádřit obrázky napětí a atmosféru - to všechno...

Finalista Šumavy Litery v kategorii Obrazové publikace, fotografická kniha Jakuba Kopeckého Plášila Prales pod Falkenštejnem, by mohla být zároveň tipem na opravdu krásný výlet. Autor podnikl mnoho výprav, aby zachytil ojedinělé a vzácné místo a předal vám něco z atmosféry, která tam na něj působila. Mluví o tom i v podcastu Šumavy Litery.

K dílu Karla Klostermanna, zejména k jeho šumavským prózám, se vrací stále nové čtenářské generace. Zdálo by se, že už jsou všechny jeho texty známé a knižně publikované, ale není to tak úplně pravda. Dokládá to kniha jeho 33 fejetonů ze Šumavy, které psal Klostermann kolem poloviny 80. let minulého století, tedy na samém počátku své spisovatelské dráhy. Vycházely časopisecky v němčině a k českým čtenářům se dosud v úplnosti nedostaly. Napravila to až kniha z nakladatelství Kodudek Šumava,...

Ve své druhé "šumavské" knize nás Jiří Šesták zavede ke státní hranici nedaleko Pasečné. Právě tam přijíždějí studenti pedagogické fakulty, aby pomáhali při rozebírání vysídlených obcí, tzv. vagónování pohraničí. Mnozí z nich se tam poprvé setkávají s reálnou podobou nastupujícího totalitního režimu a musí se rozhodnout, jak se ve vypjaté situaci zachovat.

Jedna zdánlivě obyčejná rodina v budějovické vilce: trochu chladná matka, otčím, vysokoškolský pedagog, který své nevlastní potomky vede k zájmu o literaturu a historii a někdy je bere na své výzkumy šumavského pohraničí, a dvě děti - bratr a sestra. Lukáš Boček ve svém románu rozvíjí napínavý příběh, ve kterém sice tušíme zločin, ale stejně jako hlavní hrdina musíme nejdřív prozkoumat minulost. Ta je však stejně nezřetelná jako stopy zaniklých vesnic v divočině.

Neuvěřitelný příběh bývalého člena SNB Jaroslava Maršíka, který se po Únoru 1948 zapojil do převádění lidí přes šumavskou hranici v okolí Vimperka a Kvildy, zpracoval v knize Akce Kvilda Pavel Švec. StB převadečskou skupinu rozbila a její členy, kteří nestačili uprchnout do zahraničí, zatkla. Maršík však díky své duchapřítomnosti na poslední chvíli unikl a beze stopy zmizel.

Tragické nehody při stavbě vodní elektrárny pod Černým jezerem na Šumavě, nebezpečné šachty, které zůstaly u Kašperských hor po těžbě zlata, ale také vraždy jedem jako řešení rodinných neshod - to jsou jen některá z mnoha témat této knihy. Autoři prozkoumali archivní prameny od 17. do poloviny 20. století a vybrali příběhy, které jsou napínavým čtením i zajímavým svědectvím o životě našich předků. Víte třeba, co to bylo "lidské břemeno"?

Za pomoci nejmodernější techniky prozkoumali odborníci legendární rožmberskou hrobku ve vyšebrodském klášteře a umožnili čtenářům nahlédnout do prostor, které byly od počátku 17. století nepřístupné. Autor spolu s týmem vyvrací některé legendy spojené s místem odpočinku tohoto významného rodu, ale nabízí čtenářům nové objevy i záhady, které na rozluštění ještě čekají.

Vzpomínky šumavské učitelky z Borových Lad, dlouholeté knihovnice a kronikářky na život v drsném kraji západního pohraničí, kde se chvílemi sešlo v jedné třídě 7 národností. Natočeno v roce 2012.

Historik, germanista a autor německy psané knihy „Boj o národní školy v Čechách“ vypráví o školách v pohraničí a o proměnlivé úloze národních školy v turbulentních časech.

Volně propojené povídky zachytily osudy několika generací, žijících v naší zemi v průběhu bouřlivého 20. století.

Autor křížky hledá v krajině, vlastníma rukama opravuje, fotografuje a zaznamenává historii míst, odkud zmizel život.

Autorka představuje českou i německou verzi své knihy, ve které zachytila osudy lidí oklamaných jedním z nejodpornějších triků Státní bezpečnosti.

Vzpomínky muže, jehož rodiči byli Němci a vlastí Čechy. Robert Steun miloval Šumavu a svou lesnickou profesi, ale nakonec se stal spolupracovníkem československé zpravodajské služby a několikrát stál na prahu smrti.

Proč se známá autorka detektivek rozhodla napsat román ze Šumavy, ve kterém je stejně důležité hledání vraha jako cesta do minulosti opuštěné a zapomenuté krajiny?

Nacistická továrna pod Františkovem, podzemní chodby do Německa a záhadný internační tábor na Bučině, který dal knize jméno – to všechno najdete v příběhu z pera šumavské patriotky a světoběžnice Petry Klabouchové.

Máte rádi místo, kde žijete? Napište o něm knihu. Přesně to udělal Josef Šupler z Rychnova u Nových Hradů ve své pečlivě zpracované publikaci Z novohradské farní vsi Rychnov u Nových Hradů do Kamenné, Konratic a Kondrače.

Rozhovor s Michaelou Vlčkovou, autorkou knihy Duchovní krajina Novohradských hor / Horní Hvozd, která mapuje zapomenutý a opuštěný kraj na česko-rakouském pomezí.

Luděk Němec pokračuje v důkladném zkoumání historie šumavských obcí v publikaci o Českých Žlebech, které byly ve 20. století svědky mnoha dramatických lidských osudů.

Vyprávění jednoho z autorů knihy Boleticko – krajina zapomenuté Šumavy Petra Hudičáka o hledání vzpomínek a obrazových dokumentů z oblasti, která ztratila paměť.