Máme pocit, že musíme věcem rozumět a pak mají smysl. Často ovšem žijeme věci, které nás přesahují a jsou neuchopitelné. Zralost člověka není odvislá od porozumění věcem, ale od vydanosti tomu, že jsem ponořen do věcí, které mě přesahují a někam směřují. Nemít všechno pod kontrolou napomáhá vyhýbat se úpadkovým způsobům hledání smyslu života, konstatuje psycholog Marek Macák. Postupně dochází až k víře, jejíž součástí je poznání, že milující Bůh je Bůh, kterému někdy nerozumím.