I nádražní kantýna může mladého kuchaře naučit lásce k českým hotovkám a namotivovat pro celoživotní práci v kuchyni. S kuchařem Slávou Grigorykem jsme probrali, proč přeběhl z restaurace spíš k chlebu, jak se liší dánská pekařina od té české, jestli jako dítě jedl kyjevský řízek i jak zareagovali místní na proměnu klasického podskalského podniku na trendy restauraci.

S březnem se probouzí ve stromech míza a s ní i milovníci, kteří ji vyráží ke kmenům stáčet a připisují jí takřka zázračné schopnosti. Jedním z producentů, který stáčí i pro veřejnost, je Jan Klimeš, restaurátor papíru a starých knih, ale taky obdivovatel přírody a fermentovaných produktů. Proč mízu pít, jak se uchovává a čím vším se dá ochutit?

S vrcholícím masopustem je ideální čas na průzkum koblihového trhu. Před několika lety začal v Praze boom donutáren, který postupem času trochu opadl, některé se ale drží i nadále. Spolu s Ondřejem Rakušanem z pekárny Blue Vegan Pig Shop jsme proto probrali, co stálo za nápadem založení obchodu i jak vyrábí lahodné krémy do koblih.

Zatímco v Česku se jaro a jeho plodiny zdají být nekonečně daleko, v Katalánsku už za sebou mají první zeleninový festival, oslavu jarní cibulky. Jakkoli nudně to zní, podle Huga Hromase se jedná o skvělou záminku pro výlet. Probrali jsme, proč je cibulka tak zásadní, že se na její oslavu sjede až 40 000 lidí, i jestli se podle něj dají definovat národní kuchyně.

Silvestrovský díl jsme podobně jako ten vánoční pojali jako skupinovou záležitost, kdy moderoval Vítek Svoboda a odpovídaly Juliana Fischerová a gastropublicistka Anna Grosmanová. Mluvili jsme o vánočních předsevzetích, o čase, kdy je nejlepší si je dát a jestli si je vůbec dávat. Taky jsme probrali a uvařili čočku, která nemusí být jen hnědou kaší nevábného vzhledu, zdobenou namodralým vejcem, ale o něco vtipnějším, svěžejším jídlem.

Vánoční Šťávu jsme pojali trochu jinak – speciálem s Vítkem Svobodou a gastropublicistkou Aničkou Grosmanovou, kde se Juliana ocitla v pozici hosta svého pořadu. Řeč byla o tom, jak moc jsme se jako malí těšili na Vánoce, jaké tradice předáváme dál svým dětem a kolik jsme toho stihli v adventu i během samotného slavení zazpívat. A aby tenhle díl nebyl málo sladký, upekli jsme last minute cukroví, na které nepotřebujete ani sofistikovaná vykrajovátka, ani dny odležení těsta.

Může být tradiční podnik v něčem inovativní? Proč je tradice v gastru důležitá a stojí za to ji zachovávat? S šéfkuchařem Františkem Skopcem jsme probírali, jak se dostal k vedení vyhlášeného Café Savoy, jakými zásadami se při své práci řídí i jak se dostal ze své závislosti na alkoholu.

Americké barbecue neznamená jen brisket a kuřecí křidélka. A není to ani samotné grilování – barbecue znamená v pojetí zasvěcených hodiny pozorování udírny, sledování správné teploty, výhřevnosti i aromatiky dřeva a samozřejmě materiálu, který se do udírny vloží. Spolu se Silvií Jackson a Tomášem Oujezdským z restaurace Big Smokers jsme probrali, co to obnáší, věnovat se téhle zálibě profesionálně a v centru Prahy.

Zatímco suši a rámen už Evropu dobyly, japonské zákusky wagaši se teprve pomalu dostávají na světla cukrářských pultů. Za jejich rostoucí popularitou stojí mimo jiné seriály a taky fakt, že jsou jednoduše krásné – nepřeslazené a svojí měkkou, lepkavou strukturou pro nás neobvyklé. Co wagaši symbolizuje, jsme probrali s Eliškou Konůpkovou, studentkou japanologie a tvůrkyní těchto dezertů.

Vladimír Sojka se houbařství věnuje jako koníčku. Podobně jako u kvašení, kterým se zabývá jako spoluautor Zkvašeno, se snaží hlavně propagovat rozmanitost a krásu hub, nejen jejich prvoplánovou konzumaci. Vlastně ho žene především „to ostatní“.

S nadcházejícím svátkem Roš ha-šana jsme spolu s rabínem Jairem Jerochimem probrali, jak se tento svátek slaví, jestli má v Česku zdejší komunita speciální zvyky i proč v Izraeli na svátky vařili bramborový salát.

Co znamená farmář a farmářský? Měl by se tento pojem nějak ukotvit v legislativě, nebo je to vcelku jedno? S Annou Grosmanovou, která se zemědělství věnuje jako agroreportérka i nadšená propagátorka hnutí Slow Food, jsme probrali, kdo prodává na trzích, kam zajet na pole i co to znamená malý zemědělec.

Vietnamská kuchyně v Čechách dospěla do bodu, kdy už je tradičních restaurací na způsob streetfoodu tolik, že se začínají objevovat i nové podniky mísící různé chutě. Často se jedná o evropský způsob přípravy jídla, ale vietnamské kombinace chutí. Spolu s Khanem Ta, spolumajitelem pražské trojky Vietnamem inspirovaných restaurací Gaoden, Taro a Dian, jsme probrali, jak se k byznysu dostal, jak tvoří nová jídla i proč kuchyním ve dvou ze tří restaurací šéfují čeští kuchaři.

Kytkou k jídlu nemusí být jen notoricky známý jetel, bez nebo pampeliška. Na jaře si, koho by to napadlo, můžete otrhat i chemicky neošetřené tulipány nebo denivky, oblíbenou okrasnou trvalku zahrad. „Denivka je kategorie šťavnatých rostlin, podobně jako tulipány nebo juka. Jde o denivku plavou, její květy jsou vynikající – to prostě musíte ochutnat,“ říká průvodkyně jedlými květinami Jana Vlková.

Vaření na ohni a z plodů lesa získává na popularitě nejen u skautů a ve skandinávských restauracích. Své o tom ví i uskupení kuchařů z několika pražských restaurací nazvané ZE MĚ projekt. Na svých pop-upech bourají celé kusy zvěřiny a vytvářejí z nich neotřelé kombinace ve spojení s divokými bylinami, vlastnoručně upečeným chlebem i dlouhá léta fermentovanými omáčkami.

Vietnamských bister, vyhlášených velkou polévkou phô nebo nudlemi s rychle osmaženým masem bún bò nam bô, už jsou v Česku stovky a těší se velké oblibě. Co je známé trochu méně, je domácí vietnamská kuchyně se svým specifickým stylem stolování. Právě to se snaží v Praze představit restaurace Nhà hai hành neboli Dům u dvou cibulí, kterou vede šéfkuchař Tomáš Cibulka se svou ženou Phương Anh Trần.

Moderní českou kuchyní a novým přístupem k ní se zaklínají nové podniky, které nechtějí ustrnout v retro hotovkách, ale zároveň chtějí alespoň nějakým způsobem zůstat spojené s lokální tradicí. Spolu s Martinem Makovičkou a Petrem Flekem z pražské restaurace Vallmo jsme mluvili o tom, proč tento pojem nepovažují za šťastný, i o surovinách, které v Česku umíme skvěle.

Velikonoce jsou z gastronomického hlediska jednoznačně časem zeleného lupení, vajec a jehňat nebo kůzlečího masa. O tom, co se stane, když živočišnou složku vynecháme, jsme se bavili s Nikoletou Kováčovou známou jako Surová dcérka. Na svém blogu připravuje hravé rostlinné verze klasických jídel, které potěší nejen vegany. Juliana Fischerová

Kromě Velikonoc se zakrátko slaví také svátek Pesach, jeden z velkých svátků, oslavující vyjití Židů z Egypta. Spolu s Radkou Lím Labendz, která studovala judaistiku, a šéfkuchařem izraelského původu Noamem Daromem jsme probrali, jakým způsobem slaví Pesach oni u svých stolů, jak je potřeba připravit na svátky kuchyni, i to, jak spolu souvisí svoboda a zákaz kynutí. Juliana Fischerová

Radek David patří k nejznámějším kuchařům u nás. Na gastronomickém poli působí už třicet let, a tak má o jeho vývoji poměrně dobrý přehled. Ve vlastní šťávě jsme spolu probrali, jak se mění koncept restaurací, v nichž působí, a kromě toho jsme se pokusili najít i nějaká pozitiva, která poslední rok gastru přinesl.

Sušené šunky už nejsou jen výsadou Španělska nebo Itálie, v období zimy si můžete vyzkoušet domácí verzi „pršutu“ klidně i doma, na balkoně. Své o tom ví Vojtěch Kalášek, kuchař, který během působení na britském velvyslanectví začal experimentovat právě se sušeným masem. Mluvili jsme tedy o různých přístupech k masu a jeho zpracování, ale taky o tom, jak tradici italské šunky ovlivňuje globální oteplování.

Lucie Rýzlerová kvůli pekařské brigádě během studia pedagogiky zcela změnila svoje zaměření. Po pečení kavárenských dortíků se nechala zaměstnat ve vyhlášeném řeznictví, pak v několika restauracích a nakonec se vrátila do kaváren pražírny Doubleshot, kde se snaží vařit co nejvíc beze zbytku.

Uplynulý rok byl pro gastronomii, podobně jako pro kulturu, spíš průšvihem. Přesto se našlo i pár světlých momentů, otvíraček a proměn, které nepříjemné pocity z něj trochu vyvažují. Spolu s gastronovinářkou Klárou Donathovou jsme mluvili o tom, co ji potěšilo, co se komu povedlo, a také o tom, co čekáme v roce 2021.

Ladislav Adámek a Nikola Ondrášková odjeli do anglického Portsmouthu za prací před deseti lety. Od práce myčů nádobí se dostali až k otevření vlastní pekárny Bread Addiction – jednoduše proto, že jim chleba nechutnal a v Británii tou dobou ještě mnoho řemeslných pekáren nebylo. Ve vlastní šťávě jsme mluvili o tom, jak se podniká v Anglii, i o tom, jestli učí místní na vánočky a vanilkové rohlíčky.

Na počátku rodinného podniku nebyl velký podnikatelský záměr – Kalendovi se přestěhovali do Chaber a dostali nabídku i na kus pozemku, který byl tehdy zarostlou roklí se zpustlým rybníkem. Rybník vyčistili a začali přemýšlet, co s ním.