Lékárník a vedoucí konzultačního centra pro lékové interakce Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Marek Lžičař se ve volném čase věnuje sadařením a chovu včel. Dobře tak ví, které produkty z úlu jsou nám prospěšné a co udělat, když dostaneme žihadlo. „Pokud jsme schopni během prvních pár vteřin odstranit žihadlo pryč, tak jed nemá čas do kůže vniknout,“ radí.

Ředitel školy Via Beroun a odborník na vzdělávání Petr Hopfinger propaguje principy dvojjazyčného vzdělávání. V čem to vlastně spočívá? „Oba jazyky děti nasávají přirozeně, protože jsou přirozenou součástí bilingvního prostředí,“ vysvětluje lídr celostátního projektu Ředitel naživo. „Ředitelé na svou roli nejsou připravováni, přitom odpovídají za kvalitu škol,“ zdůrazňuje. Jak hodně se rozevírají nůžky mezi jednotlivými školami?

Lektorka a terapeutka Jana Neuwerthová Šmýdová je introvert. Limity, které jí znesnadňovaly pracovní i osobní život, se jí však podařilo prolomit. Jak hledat svoje silné stránky? Jak naplno využít svůj potenciál? A může být introvertní povaha v něčem i výhodou, jakkoli to vypadá, že není?

Až do zimy zrušil svůj plánovaný program kvůli taneční soutěži StarDance. Co spisovatele a režiséra Patrika Hartla přimělo opustit svoji komfortní zónu? Jak bojuje s plachostí a stydlivostí na veřejnosti? Proč Malý pražský erotikon vyšel jako audiokniha až deset let po tištěné verzi? A jak těžké je vžít se do myšlení andulky?

S Davidem Kollerem dohrají letní šňůru a pak už se spolu rozloučí. Skladatel a textař Michal Dvořák se v poslední době stává spíše producentem. Stojí za projekty jako Vivaldianno nebo aktuálně Já, secese. Které filmové melodie zaznějí v Poděbradech na festivalu Soundtrack? Poslechněte si celý rozhovor.

Staří numismatici za nejkrásnější minci považovali sicilskou desetidrachmu s vyobrazením vodní nymfy. Krása je ovšem subjektivní a sběratelé mají za nejkrásnější obvykle své sbírky. „Italský básník Petrarca údajně nabídl Karlu IV. darem malou sbírku antických mincí, v domnění, že ho zaujme. Ale Karel IV. se nechytil, dál sbíral jen ostatky svatých,“ líčí numismatik a lékař Zdeněk Petráň. Jaký význam nesou dukáty, které věnuje svým vnoučatům? A proč u nás neplatíme Sokoly?

Na českobudějovickém veletrhu Země živitelka představují místní chovatel ovcí a šéfkuchař provozu na Lipně synergii potravního řetězce zaměřeného na ovce. „Pomůžou nám restaurace, které budou vařit jehněčí a skopové maso. Když se zvedne lokální zájem o potraviny, podpoříme odbyt a lidi to zase začnou chovat dál,“ míní chovatel ovcí Jan Vejčík. Proč je jeho živnost spíš drahým sportem? Jak si dobrý život pro ovce představuje kuchař Michal Hruda? A jak se beran stává zlým?

Schodiště v českém prostředí projektuje už od roku 1997, můžeme se s nimi setkat v nejrůznějších domech a budovách předních architektů. První schodiště, které designer a projektant schodišť Břetislav Eichler samostatně zhotovil, bylo zatočené U. „Tam jsem si oblíbil takové tvary, všichni chtěli všechno ve dřevě, já jsem za přišel za svými kolegy, že dělám beton, pěkné tvary,“ vzpomíná na období, kdy začal se schody ve tvaru spirál.

Rozhovory nedává a své fotky zásadně nevysvětluje. Fotograf Josef Koudelka však právě vydává knihu, ve které jsou nejen jeho fotky, ale také vyprávění jeho i kolegů o něm. „Snažil jsem se nefotografovat jen jednu věc a jedním způsobem, naopak dívat se na svět a fotografovat všechno, nejen válku nebo módu, nebo jenom ulici nebo jenom zvířata. Probudil jsem se ráno a šel jsem se dívat,“ vzpomíná legendární světový fotograf a člen agentury Magnum Photos.

„Hledám věci, které ještě nebyly zpracovány jako balet. Proč zase dělat novou verzi Labutího jezera?“ ptá se choreograf a bývalý tanečník Jiří Bubeníček, který v současné době působí v drážďanské Semperově opeře. „Rád jsem to dělal, ale hledám nové příběhy,“ přiznává. Jak se mu povedlo rozpohybovat sousoší? A kde se vzal nápad na baletní zpracování filmu Federica Felliniho?

Po kanoistovi Martinu Fuksovi vybojoval další olympijské zlato i kajakář Josef Dostál, když ovládl závod na 1000 metrů. V cíli ho čekala náruč jeho snoubenky Anežky Paloudové, rychlostní kajakářky, která celkově skončila na 15. místě. Co pro čtyřnásobného olympijského medailistu znamená zlatý kov? Jak své první olympijské hry prožívala Anežka? A o čem si povídají, když společně chodí na ryby?

Rychlostní kanoista Martin Fuksa vybojoval na LOH v Paříži zlato v závodě na 1000 metrů. Soupeřům ujel o celý parník. „Díky náskoku jsem dokonce mohl před cílem zvolnit a užít si to na 100 %,“ usmívá se. Co pro něj zlatá medaile znamená? Proč mu vyhovovalo bydlet mimo olympijskou vesnici? A jaké prosby vysílal před závodem do nebe?

„Vynikající káva by nám měla dodat nějaký další chuťový rozměr,“ vysvětluje barista Jaroslav Slámečka, který na šampionátu World Coffee in Good Spirits Championship 2024 v Kodani obsadil 17. místo. A do studia Radiožurnálu si s sebou přinesl nejenom kávu, ale i mlýnek a vodu, aby předvedl ochutnávku. „Razím, že káva je o kultuře, situaci, příležitosti. Nejvíc záleží na tom, s kým kávu pijete a že vám dělá dobře,“ vypráví barista. Co je a co už není běžný kávový nápoj?

Dnes už se nedá čekat nějaký velký kafkovský objev, spoluautor Kafkovy abecedy Petr Stančík přesto zjistil velmi pozoruhodné souvislosti. Ne každý třeba ví, že Kafka byl také továrníkem. „Měl továrnu na azbestové zboží na Žižkově, která zkrachovala, zároveň přispěla k jeho smrti, protože azbestová vlákna jsou velmi nebezpečná při vdechování a tenkrát žádná bezpečnost práce nebyla. Ta továrna byla jeho hrob,“ přibližuje Stančík.

„Ženy se zajímají o to, jak ta fotografie vypadá, takže jsem ženská, protože vůbec nerozumím tomu, co se ve foťáku děje,“ říká fotograf Václav Šilha, který je uznávaný po celém světě. Jeho snímky byly zveřejněné třeba v BBC, World live magazín, National Geographic a v dalších titulech napříč světem. Je držitelem několika cen Czech Press Photo za fotografie, ale i za videa. Hosta Radiožurnálu se ptala Patricie Strouhalová.

„Zpívala jsem už jako dítě v dětském pěveckém sboru. Ve Vsetíně byla cimbálová muzika už od roku 1953,“ popisuje zpěvačka a tanečnice folklórního souboru Vsacan, Zdeňka Straškrabová, která oslavila 90. narozeniny. Proč zůstala souboru věrná 75 let? A čím je specifický folklór na Valašsku? „Žijeme v krásné přírodě, kolem nás jsou krásné hory. Na člověka to působí,“ vysvětluje v rozhovoru s Vladimírem Krocem.

Říkají vám něco jména Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic nebo Adam Václav Michna z Otradovic? Také jejich barokní skladby v Cítolibech zazní na festivalu Rosa Bohemica. Jak provádět výukou nejen staré hudby? „S osvícenstvím začal boom vzdělanců, specialistů, že museli všechno vysvětlit, všechno pochopit, ke každému oboru byla metodika. Na druhou stranu, když se dostanete příliš do slov a neodkoukáváte to, můžete být úplně vedle,“ nastiňuje sopranistka Gabriela Eibenová.

O samotě se potápí do hlubin, vydává se na Antarktidu, Špicberky nebo na okraj našeho civilizačního zájmu, na Papuu-Novou Guineu. „Díky mým zkušenostem vím, že to zklidnění mysli, vcítění se do přírody – být s ní, být její součástí – trvá většinou dva, tři dny. Pak začíná nádhera,“ říká potápěč a polárník Václav Pištora. Co mu z cest zbývá, když se vrací? A co naopak zanechal po své návštěvě Papuáncům?

Červené víno, menstruační cyklus, změna počasí. To jsou takzvané spouštěče migrény. Podle neurologa, odborníka na migrénu a bolesti hlavy Davida Doležila ale dnes existují léky, které dokáží od nemoci ulevit a vrátit pacienta do života. „Máme zhruba 50 až 60 tisíc pacientů v Česku, kteří mají chronickou migrénu, to znamená 15 a více dnů s bolestmi hlavy za měsíc,“ přibližuje. Jak rozpoznat, kdy si stačí zacvičit a kdy už jít k lékaři?

V Itálii žil osm let, působil tam nějaký čas jako velvyslanec a cítí se tam jako „ryba ve vodě“. Fotograf a bývalý diplomat Pavel Kopp pro výstavu v Galerii Vinohradská 12 vybral snímky z Palerma. „Ty fotky nestárnou, italská ulice se pořád obnovuje. Mám k tomu blízký vztah,“ říká k výstavě Chvilky v Palermu v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem. V čem nezapře své dávné italské předky? A jak vznikala společná kniha s Miroslavem Horníčkem?

V rámci kurátorské péče o sbírku užitkových rostlin mírného pásma se dlouhodobě věnuje historii klášterních zahrad. Jak se hledají zbytky rostlin v klášterních objektech, které v 50. letech stihla zkáza? Co všechno se dá najít ve starých studnách a jímkách? „Semena například potvrzují hypotézu, že kláštery sehrály významnou roli v importu nepůvodních rostlin,“ říká Jarmila Skružná z Botanické zahrady v Praze. Jak vypadala opatská tabule? Co všechny klášterní zahrady spojuje?

Herci Josefína Prachařová a Tomas Sean Pšenička společně doprovodili na karlovarský festival chystanou desetidílnou sérii Ratolesti, která je volným pokračováním seriálu Ochránce. Co je na tématu vztahů mezi rodiči a dětmi zaujalo? Proč mezi rodiči a dětmi někdy vyrůstají zdi? A proč se natáčelo v Táboře?

Herečka a držitelka ceny za nejlepší herecký výkon ve filmu Úsvit Eliška Křenková zasedla letos v Karlových Varech v hlavní porotě. Jak se v této roli cítí? „Koukat na filmy je skvělé. S hodnocením líbí/nelíbí ale nevystačíte. Diskutovat s profesionály je náročné, ale zároveň krásné a velmi obohacující,“ popisuje. Co jí vadí na herecké profesi? A proč měla během slavnostního ceremoniálu na italském filmovém festivalu na sobě zástěru?

Filmový producent a režisér David Ondříček stojí za filmy Samotáři, Šeptej, Zátopek, Dukla 61 nebo filmovou sérií Král Šumavy. Jak náročné je natočit noční scénu v lese? A proč ho baví projekty, kde musí překonat strach? „Rád vystupuji ze své komfortní zóny. V dole jsem třeba bojoval s klaustrofobií, na Ještědu jsem měl strach z výšek,“ prozrazuje. Proč se rozhodl věnovat zelenému filmovému natáčení? Poslechněte si celý rozhovor!

Dnes se bude Karlových Varech promítat snímek Vladimíra Michálka Amerika, v níž si hlavní roli zahrál Martin Dejdar, člen souboru divadla Ypsilon. Amerika vznikla na motivy románu Franze Kafky a v roce 1994 to byla událost filmového roku. Premiéra byla na Výstavišti v Letním kině. „Bylo tam kolem tisíce lidí,“ vzpomíná herec Martin Dejdar.