„V mnoha disciplínách je algebra univerzálním jazykem a zároveň překladačem mezi podobory matematiky. A s určitou nadsázkou by mohla být i komunikačním kanálem s mimozemskou civilizací,“ říká Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, který se zabývá homologickou algebrou. Proč je podle něj logika dostatečně kreativní, i když se odehrává v jasných mantinelech axiomů, tedy tvrzení, která se již nedokazují? Proč se nestal informatikem a vydal se místo toho na cestu „dlážděnou“ diagramy? A...

Vydejte se s námi na procházku jabloňovými sady šlechtitelské stanice ve Střížovicích, která je od roku 1966 součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Právě tady vznikají nové odrůdy jabloně odolné proti některým chorobám. Sadem, třídírnou, skladem i laboratoří nás provází molekulární biolog Dimitrij Tyč, který překvapí květnatým slovníkem při popisu vlastností jednotlivých odrůd. Dozvíte se, proč je jednou z nejúspěšnějších střížovických odrůd Opal®, jaký hit připravili šlechtielé pro...

Země nikoho vznikly v roce 1938 na různých místech na hranicích středovýchodní Evropy. Byla to místa opuštění, obrovského utrpení a mezního pocitu vyloučení. Mezi březnem 1938 a zářím 1939 tu živořily desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Neznámou kapitou dějin holokaustu se zabývá Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, autor knihy Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939. V audiočlánku se dozvíte, kde všude uvízly skupiny židovských...

Ekonomové Julie Chytilová a Michal Bauer z Národohospodářského ústavu AV ČR a FSV UK představili v živé diskuzi v rámci Týdne Akademie věd, jak zásadní mohou být výzkumy behaviorální ekonomie např. pro řešení chudoby, nebo nesnášenlivosti na základě etnicity. Dozvíte se, jak se ekonomie sblížila s psychologií a proč je dobré brát aspekty našeho rozhodování vážně. Hosté jsou si partnery v práci i v životě a svou akademickou dráhu odstartovali trochu nečekaně v rovníkové Ugandě. Na jaká další...

Jak se v současnosti proměňuje výuka dějepisu a před jakými výzvami stojí vyučující (ne)oblíbeného předmětu? A jak může hodiny historie proměnit/doplnit/ozvláštnit tzv. badatelská metoda, ve které hraje žák hlavní roli a učitel pro něj připravuje vzdělávací situaci? Vojtěch Ripka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR popisuje vývoj webové aplikace HistoryLab.cz, na které se spolupodílel a která vychází z badatelské metody. Aplikace představuje digitální dílnu s mnoha cvičeními přímo do hodin, ve...

Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví. Dejte si jogurt nebo kimchi...

Hana Lísalová vede ve Fyzikálním ústavu AV ČR laboratoř funkčních biorozhraní. Její tým vyvíjí zařízení, která jsou schopna například odhalit patogeny v jídle, a to díky inovativním biočipům. Jak takové biočipy fungují a proč trh s biosenzory zásadně „nakopla“ covidová pandemie? Poslechněte si, jak se vědkyni a jejímu týmu daří v konkurenčním prostředí výzkumu biosenzorů, proč vsadila na otevřenou spolupráci a interdisciplinaritu, ale i to, co jí jako nevidomé při práci nejvíc...

Vydejte se s námi za architekturou pražských ulic, avantgardního Brna či horských chat a útulen. Tudy vedly výzkumné stezky teoretičky dějin umění Markéty Svobodové z Ústavu dějin umění AV ČR, která má v topografickém oddělení na starosti projekt Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA). Jde o veřejně dostupný webový zdroj odborně zpracovaných informací o architektuře, ke kterému její tým aktuálně připravuje didaktické materiály. Mimo to také spolupracují se Dny...

Hana Grison z Geofyzikálního ústavu AV ČR se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu, který spojuje geofyziku, archeologii a půdoznalectví i geochemii. Mimo to rozvíjí i metodu archeomagnetického datování. Co všechno tato metoda archeologům nabízí? Poslechněte si, jak se stavařka s vášní pro Francii dostala k výzkumu magnetismu půd, proč se těší na analýzu znečištění měst z listů platanů a co si s sebou bere na výpravy do terénu. Dozvíte se i podrobnosti o projektu Bleskem označeno, na němž...

Správně „ochočené“ světlo umí proniknout i do dříve netušených hloubek. Když ale chceme zkoumat živou tkáň, narážejí současné mikroskopické techniky na své limity. Změnu by mohly přinést objevy dvou českých vědců. Tím prvním je holografický endoskop Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který pomocí optického vlákna pronikne do nitra mozku. Druhý přístroj vyvinula Barbora Špačková z Fyzikálního ústavu AV ČR, jejím nanofluidním mikroskopem si můžeme „posvítit“ na biomolekuly,...

Krovky, zadeček nebo tykadla? Které části těla kůrovců jsou nejbizarnější a jak se jejich tělesné schránky přizpůsobily životu v tunýlcích? Lesní entomolog Jiří Hulcr z University of Florida a částečně i Mikrobiologického ústavu AV ČR vlastní nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě a neustále ji doplňuje o další exempláře. Kam všude se za nimi vydává a jaké druhy tohoto brouka jsou podle něj nejzajímavější? Jiří se vedle výzkumu ve své laboratoři věnuje i tzv. extension, tedy překládání...

Lesní entomolog a „kůrovcolog“ Jiří Hulcr působí v laboratoři na University of Florida. Do Česka, kde spolupracuje s Mikrobiologickým ústavem AV ČR se ale pravidelně vrací, a má tak možnost sledovat vývoj lesů zde i za oceánem. V čem jsme podle něj v péči o lesy opravdu dobří a čemu bychom se mohli naopak přiučit od amerických kolegů? Poslechněte si první část rozhovoru, který jsme nahráli v lese u Jílového u Prahy. Jiří se rozpovídal nejen o tom, proč jsme zapomněli, že řeky mohou být čisté,...

Jaké mají polymery superschopnosti a jak může jejich výzkum pomoci při léčbě rakoviny? Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vede oddělení biomedicinální chemie, kde se spolu se svým týmem dlouhodobě věnuje výzkumu nových vodorozpustných makromolekul. Ty jsou díky svým specifickým vlastnostem vhodné pro použití v medicíně a mohly by přispět k léčbě rakovinových nebo zánětlivých onemocnění. Poslechněte si, proč ve své laboratoři potřebuje mezioborový tým, který typ polymeru se...

Věděli jste, že zákony ohledně rodiny či práv a zdraví žen byly v bývalém východním bloku včetně Československa na svou dobu velmi pokrokové? A že naši vědci a vědkyně byli ve výzkumu ženského orgasmu dokonce světovými průkopníky? Nejen těmito tématy se zabývá Kateřina Lišková, autorka knihy Politika touhy. Jak se žilo ženám, které po práci běžně čekala doma tzv. druhá směna? Levicoví politici se o legislativní úpravy postavení žen snažili již za první republiky, ale úspěšní byli pouze...

Retro se v posledních letech propašovalo snad do všech oblastí naší společnosti. Co tento pojem vlastně znamená? A co si z doby, kterou označuje, dodnes rádi připomínáme? Poslechněte si, proč máme stále slabost například pro chlebíčky, jak to bylo s nedostupností masa na pultech za minulého režimu, co se poslouchalo za hudbu i jak lidé trávili dovolenou.   Audio vychází z textu Viktora Černocha, který který v plném znění najdete v magazínu AV ČR. Časopis je dostupný online na webu avcr.cz,...

Teoretický fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se intenzivně věnuje psaní algoritmů pro kvantové počítání. Kvantové počítače totiž podle něj můžou zásadně ovlivnit materiálovou vědu, která nachází aplikace v lékařství nebo třeba v automobilovém průmyslu. Martin působil několik let ve dvou ústavech Maxe Plancka v Berlíně a Düsseldorfu, kde se podílel na vývoji např. nových litinových slitin pro implantáty. Jak jeho práci ovlivní stále se zdokonalující kvantové počítače a umělá...

Elektrochemik Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá elektrochemickými zdroji elektrické energie a hledá cesty pro budoucnost bez fosilních paliv. Poslechněte si, jaké nečekané souvislosti to přináší. Své stanovisko vědec shrnul v expertním stanovisku AV ČR, tzv. AVexu. Naše civilizace je zranitelná zejména kvůli obrovské závislosti na elektrické energii. Česká republika je navíc výrazně průmyslově orientovaná země, což obnáší potřebu velkého přísunu energie třeba...

Jak mohou mezi sebou komunikovat autoři ve svých textech? Proč básni porozumíme lépe, když se ji naučíme nazpaměť a zkusíme ji přednést nahlas? A co vše se dá o autorovi vyčíst z podoby jeho verše? Robert Kolár vede v Ústavu pro českou literaturu AV ČR oddělení teorie a je členem Versologického týmu. Ve svém výzkumu se zabývá intertextovostí, tedy vztahem jednoho textu k jinému. Textový dialog autorů sledoval ve své poslední knize Hudbu vašich rytmů jsem cítil… Průvodce veršovými prostředky...

Ostré lokty, dobrý mentor a notná dávka štěstí. To byly ingredience, které potřebovaly první české vědkyně, aby se mohly prosadit v mužském světě vědy. Jejich pozoruhodné příběhy sledovaly Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Dana Musilová (Univerzita Hradec Králové) a Libuše Heczková (Univerzita Karlova), které je v roce 2023 vydaly knižně pod názvem Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen: Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století (Academia). V...

Solaris, amoniaková atmosféra i falešné signály z vesmíru. Je v kosmu život a pokud ano, jakou má podobu? V epizodě nahrávané naživo na Veletrhu vědy o tom s námi mluvili nadšení popularizátoři astrobiologie Julie Nekola Nováková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV ČR. Ptali jsme se jich, zda by mohly mimozemské civilizace pěstovat umění podobně jako my nebo jak je samotné ovlivňují vědecké poznatky při psaní sci-fi literatury. Poslechněte si, jaké povídky,...

Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč vědec vnímá svou práci jako...

Kriminalita neustále roste a vězení člověka napraví. I s těmito mýty se ve své práci konfrontuje kriminoložka Eva Krulichová ze Sociologického ústavu AV ČR. Ve svém posledním výzkumu se zaměřila na “recept”, jak snížit recidivy a na ukončování tzv. kriminální kariéry. Proč je problematické, že klademe příliš velký důraz na kriminální minulost pachatele? Mají u nás dostatečný prostor alternativní tresty? A jak nás ovlivňují tzv. krimi zprávy, které o kriminalitě referují zavádějícím...

První část dvoudílné dokumentární série Pracuji, tedy jsem mapuje, jak může vypadat závislost na práci a to v akademickém prostředí. Ve vyprávění workoholičky Terezy sledujeme, co vše přináší, ale i bere toto extrémní psychické nastavení. Terezin příběh je jedinečný, a proto jsme požádali o širší kontext této problematiky výzkumnici z oblasti psychologie práce, Kateřinu Zábrodskou z Psychologického ústavu AV ČR. Díky kombinaci autentické výpovědi a odborných komentářů můžeme šířeji uvažovat o...

Jak se optika dostala do univerzitního kurikula a co vše spadalo do vyučovacích hodin této nauky? Bylo studium na některé z evropských univerzit prestižní a uživili se učenci s vysokoškolským titulem ve středověku lépe než tisíce absolventů dnes? Historici filozofie Lukáš Lička a Oto Pavlíček z Filosofického ústav AV ČR nás provedou obdobím, kdy vznikaly první univerzity a prozradí, jak cestovali středověcí učenci i jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ. Dozvíte se taky, co jsou...