Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se věnuje fyzice kosmického plazmatu a zaměřuje se na experimentální výzkum pomocí družicových měření. Jeho velkou vášní je naslouchání vesmíru a v podcastu komentuje, jak zní bouřka ze Země, jak z Jupiteru, nebo vysvětlí, co přesně je chorus a co hvizd. Dozvíte se taky, jak dlouho vznikají měřící zařízení, která se konstruují v oddělení kosmické fyziky pro různé mise či jaké přístroje vynesla do vesmíru družice JUICE mířící k Jupiteru, proč...

Superhrdinové středověku, ženy v byzantské literatuře i detektivní romány od Eufratu. Tím vším se zabývá filoložka Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu AV ČR. Proč se pustila do překladu byzantského eposu o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má tento hrdina společného s těmi antickými? A na co se vědkyně soustředila při naratologické analýze středověkého textu? Poslechněte si, jak zní hrdinská báseň v originále a jak Digenis inspiruje popkulturu.  Moderace: Jitka Kostelníková...

Od prvního vydání Darwinovy přelomové knihy o vzniku druhů letos uplyne 165 let. I přes rozvoj nejmodernějších metod zůstávají však základní otázky stále stejné. Jak druhy vznikají? A v čem tkví podstata biologické rozmanitosti? Poslechněte si, na jakých projektech pracují Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Jaroslav Piálek a Josef Bryja z  Ústavu biologie obratlovců AV ČR, a dozvíte se víc o tzv. hybridních zónách, proč je Etiopie přírodní laboratoří i proč se...

Jaký byl první rok Centra pro hlubší bádání (CPHB), intelektuálně dislokovaného pracoviště AV ČR? S jakými inovacemi pavědědci přišli a jak slaví mezinárodní úspěchy? Ředitel Centra a přední český parapsycholog Vlastimil Čunderle objasní, jak je třeba pečovat o média nebo jak spolupracovali se Slovenskou akadémiou vied na predikci prezidentských voleb. Dostaneme se také k paraoborovému výzkumu velikonočních svátků, ve kterém Čunderleho tým řeší velikost Velké noci i vliv vyšupání na fertilitu...

Evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR je milovníkem Antarktidy a severských zemí. V současné době se jako vedoucí Laboratoře nemendelovské genetiky zabývá alternativami rozmnožování, které zkoumá u sekavců, ryb žijících v říčkách na Kokořínsku. Co mají společné evoluce a trh? Proč jsou sex a pohlavnost dominantními způsoby rozmnožování a jak je možné mít tři sady chromozomů místo dvou?  Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová...

Slavíme 100. epizodu dvoudílným rozhovorem. Děkujeme, že nás posloucháte! Martin Ferus vede v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR oddělení spektroskopie, kde se věnuje výzkumu chemie planet, spektroskopii exoplanet a studiu meteorů. V druhé části našeho speciálu vyvrací omyly o možném životě ve vesmíru, představí zapojení českých vědců do mise EnVision, která zamíří k Venuši. A na závěr taky prozradí, jak probíhaly jeho první chemické pokusy v domácí laboratoři.  Edit a moderace:...

Slavíme 100. epizodu dvoudílným rozhovorem. Děkujeme, že nás posloucháte! Martin Ferus vede v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR oddělení spektroskopie, kde se věnuje výzkumu chemie planet, spektroskopii exoplanet, studiu meteorů. V první části našeho speciálu se ho ptáme, co tvoří tzv. prebiotickou polévku a jak z ní může vzniknout život, zda lze čekat objev života nebo jeho stop spíše na Marsu nebo třeba na Jupiterově měsíci Europa.  Edit a moderace: Jitka Kostelníková,...

Zuzana Harmáčková vede oddělení sociálně-ekologické analýzy v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe, kde se zaměřuje na tvorbu a na analýzu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti. Její ambicí je, aby se scénářové uvažování více zapojilo do fungování státu a aby se výsledky analýz efektivně využívaly ve veřejné sféře. Jakou podobu mohou takové scénáře mít? Jak probíhá participativní výzkum? A jak ji práce metodou scénářů budoucnosti ovlivňuje v jejím osobním životě?...

Znečištěné ovzduší nás ovlivňuje a může zapříčinit vznik závažných onemocnění včetně rakoviny. Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zkoumá v projektu AMBIEX toxicitu venkovního vzduchu a jeho dopady na lidské plicní a čichové buňky. Tento výzkum je revoluční v tom, že vědci vyvinuli speciální zařízení, a přenesli tak laboratoř přímo do terénu. Co vše ukázala měření, která provedli na čtyřech místech v Česku? Na které lokalitě živý systém nepřežil vliv toxického vzduchu? A může...

Historička a politoložka Adéla Gjuričová je od podzimu roku 2023 ředitelkou Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Současně vede multioborový výzkumný program ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21 Město jako laboratoř změny, který sdružuje přes 20 ústavů Akademie věd a další instituce. Tým vědců a vědkyň z technických, přírodních i společenskovědních oborů vytváří výstupy na podporu veřejného rozhodování, i pro komerční sféru. Jaké přínosy a výzvy přináší výzkum propojující různé perspektivy? Jak vědkyni ovlivňuje...

Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR se posledních 25 let věnuje výzkumu anatomicky moderního člověka, který se vyvinul v Africe před více než 300 tisíci lety a z pravlasti za řekou Nil pak zřejmě putoval do Asie a Evropy. O dávné minulosti lidstva svědčí genetické stopy, které pomáhá odkrývat také Viktor Černý se svým týmem. Čím ho nadchla Afrika? Jakou roli v jeho výzkumu hrají fulbští nomádi? A proč ho fascinují vzájemné podobnosti a provázanost v genetickém materiálu...

Neurovědkyně Kristýna Kárová se v Ústavu experimentální medicíny AV ČR zabývá regenerací axonů, tedy dlouhých výběžků neuronů, po poranění míchy. Jaké jsou výzvy experimentálního výzkumu a jak je třeba k výsledkům terapie přistupovat? Poslechněte si, proč mladou vědkyni, nositelku Prémie Otto Wichterleho, vždy přitahovaly neurovědy a v čem je pro ni přínosná spolupráce s profesorem Jamesem Fawcettem z Cambridge. Edit: Jitka Kostelníková // Dramaturgie a mastering: Anna Rice Kolářová Vznik...

Skrytěnky, zlativky, krásnoočka nebo třeba parožnatky — mnohé z řas mají poetické názvy. Stanou se někdy důležitou součástí našeho jídelníčku? Nebo už jí jsou, aniž bychom to tušili? Poslechněte si, jak se řasy dají využít v kuchyni, medicíně nebo průmyslu. Richarda Lhotského z Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR jsme se zeptali, jak se řasy zkoumají a jak se v tomto oboru daří propojovat vědu a byznys. Rozhovor byl součástí programu festivalu Týden Akademie věd, který proběhl v...

Opravdu patří pohádky jenom dětem? Rozhodně ne! Původně byly určeny dospělým a byly plné vulgarismů a lechtivých motivů. Proč je jejich sběratelé učesali a jaký mají význam pro psychologický vývoj dětí? Existují národně specifické pohádky a proč se ta o Popelce stala doslova globálním šlágrem? Poslechněte si, jak o pohádkách uvažuje Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR, který se lidovými pohádkami zabývá přes 20 let, Pavel Šidák z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Marta Šimečková...

Flyšové podloží, tradiční zemědělství i hraniční poloha. To vše ovlivnilo vznik druhově velmi bohatých luk Bílých Karpat. Místní luční rekordmanky zkoumá i Ondřej Mudrák z Botanického ústavu AV ČR, který se zaměřuje na efektivní hledání cest jejich obnovy. Část luk byla totiž za minulého režimu rozorána a využívána jako pole. Ochranáři a vědci se už přes dvě dekády intenzivně snaží o jejich obnovu. Jak takový proces probíhá? Je vůbec možné půdu zcela vrátit do původního stavu? A proč se vědec...

Stačí sebrat data, analyzovat je a napsat studii? V akademickém think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR mají ambici jít dál. Snaží se svými studiemi z oblasti ekonomie vzdělávání, trhu práce, dopadů veřejných politik a hodnocení výzkumu oslovit i širší veřejnost. Ekonom, výkonný ředitel IDEA a koordinátor výzkumného programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky Daniel Münich představuje, jaké výzvy přináší empirický výzkum ve společenskovědní oblasti, obzvláště...

Jak moc by se musela naše Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel ⁠Astronomického ústavu AV ČR⁠ se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru.  Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová

Kosmické záření neustále dopadá na naši planetu. Ovlivňuje nás nějak a není pro nás nebezpečné? Kde a jak se měří a v čem se liší od gama záření? Kosmickému záření se věnuje astročásticový fyzik Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu AV ČR, který zkoumá nejenergetičtější částice přilétající z vesmíru pomocí dat z největšího současného experimentu na světě – Observatoře Pierra Augera. Taky je členem budovaného experimentu gama záření Cherenkov Telescope Array a dalšího připravovaného experimentu...

Stát se členem astronomického týmu, zkusit si práci v klimatickém tunelu, vypěstovat masožravku v laboratoři, nebo vést vědecký kroužek pro malé děti... To vše mohou zažít středoškoláci v programu Otevřená věda, který jim už skoro 20 let nabízí roční stáž v Akademii věd. Přihlášky k dalšímu ročníku můžou studentky a studenti odevzdat do konce listopadu. Poslechněte si rozhovor dvou lektorek Otevřené vědy, Ireny Adámkové z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a Markéty Fílové z...

Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? Rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR nás provede poutavým komentářem jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.

Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy.  Poslechněte si, jak se vyvíjí nové typy solárních panelů, co lze vyčíst z náhodně zachycené DNA, proč se ozonová vrstva ztenčuje kvůli konzumaci kávy bez kofeinu, kde ve vesmíru mohl být život dávno před tím naším, jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí a zda je opravdu souvislost mezi používáním sociálních sítí a zhoršením kvality spánku. Audio vzniklo na základě textů z ⁠magazínu Akademie...

Čím v současnosti inspirují božstva Druidů, Germánů a Slovanů? Religionista Pavel Horák z Etnologického ústavu AV ČR odhaduje, že naše budoucnost bude výrazně pohanská. Nejvýraznější skupiny tzv. moderního pohanství tvoří  severské novopohanství, neodruidismus, slovanskými bohy inspirované rodnověří a současné čarodějnictví zvané wicca. Kde má moderní pohanství své kořeny a proč počty jeho stoupenců neustále stoupají? A čím to je, že nejrozšířenější skupinou je wicca? Poslouchněte si lehce...

Martin Schwarzer působí v Laboratoři gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku, kde pracuje na průlomovém výzkumu bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL). Ta podporuje růst u podvyživených organismů a dává tak naději na léčbu důsledků podvýživy. Vydejte se s námi na „mikroodyseu“ do našeho nitra a dozvíte se, zda opravdu fungují probiotika, jaký vliv má kojení na lidský mikrobiom a jak o něj můžeme pečovat.  ... Vznik epizody byl finančně podpořen ze Strategie...

Lidstvo bezesporu jednou vyhyne. Bude v tom mít prsty umělá inteligence, nebo jsou takové scénáře jen bujnou fantazií alarmistů? Poslechněte si, jak o AI přemýšlí etik David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, Jiří Wiedermann a František Hakl z Ústavu informatiky AV ČR a Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR. A ke slovu se taky dostane sama AI.  Vydejte se do opravdového světa iluzí. Audio vychází z hlavního tématu čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Výtisk zasíláme zdarma přímo do...