Kersko na Nymbursku je malá osada v lesích – a nebýt toho, že tu měl chatu Bohumil Hrabal, věděli by o ní pouze místní. Chata je teď čerstvě opravená a v podobě, ve které ji spisovatel využíval – a návštěvníci se do ní mohou vypravit na prohlídku. Objekt bude součástí expozic Polabského muzea.

Kersko na Nymbursku je malá osada v lesích – a nebýt toho, že tu měl chatu Bohumil Hrabal, věděli by o ní pouze místní. Chata je teď čerstvě opravená a v podobě, ve které ji spisovatel využíval – a návštěvníci se do ní mohou vypravit na prohlídku. Objekt bude součástí expozic Polabského muzea.

Divadelní hra Oslava, která se tuto sobotu představí na scéně Klicperova divadla, vychází z někdejší rozhlasové hry pro posluchače Vltavy. Spojili v ní síly spisovatelé Petr Pýcha a Jaroslav Rudiš. 22 let od prvního vydání titulu Nebe pod Berlínem vydává Jaroslav Rudiš svůj debutový román znovu a zároveň s ním vrací na scénu i svou literárně-punkovou kapelou U-Bahn. A to není všechno…

V úterý 14. května 2024 proběhl v Radiocafé v budově Českého rozhlasu křest knihy Red Tape skotské historičky Rosamund Johnston o rozhlase a politice v Československu mezi lety 1945 a 1969. Součástí křtu byla i beseda za přítomnosti autorky, které se zúčastnila také historička Kateřina Lišková z Historického ústavu AV ČR a vedoucí archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Poslechněte si její záznam.

Saša Michailidis se ptá Roberta Kolára z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a zástupkyně ředitele Anglického gymnázia v Praze, učitelky českého jazyka a literatury Aleny Švejdové. Letošní maturanti už mají za sebou didaktické testy, nyní je čeká profilová část státní maturity, a to znamená, že dojde i na tradiční ústní zkoušku z českého jazyka. Jak vyučovat literaturu na střední škole a jak dobře připravit studenty právě pro ústní část maturity z češtiny?

Film je nazvaný podle hrdinky Furiosy, kterou fanoušci George Millera znají již z předchozích snímků. Ta teď dostává prostor ve vlastním filmu. Malá dívka přežije únos, musí se vyrovnat se smrtí matky v postkatastrofickém světě Šíleného Maxe. Film měl premiéru na festivalu v Cannes, kde na něj publikum reagovalo velmi vstřícně, mluví se o jednom z nejlepších preqelů. „Film nepostrádá sebeironický humor a zároveň je výpravnou, akční podívanou,“ shrnuje kritik.

Surrealistický esprit a fantaskní, pastorální nebo mystické výjevy se silně sugestivní symbolikou spojují autory druhé generace takzvané klužské školy. Dva z mladých rumunských umělců teď českému publiku představuje pražská Bold Gallery na výstavě nazvané K2.

Cenu Jiřího Ortena, která se udílí mladému autorovi či autorce prózy nebo poezie napsané v českém jazyce, obdržel v rámci 37. ročníku klání Marek Torčík za svůj román Rozložíš paměť. Ten již letos dostal také Magnesii Literu v kategorii prózy.

Ve strategických dokumentech EU se o rezidencích píše jako o “nedílné součásti běžné praxe a kariéry umělců a kulturních pracovníků”. Rezidenční pobyty nemusí být jen otázkou osobní volby, ale i profesního přežití. Jaký dopad mají na umělce, hostící organizace či komunitu? Hanka Malaníková se ptá Terezy Lacmanové (portál ART-IN-RES), Žanety Vávrové (Vzdělávací a kulturní centrum Broumov) a Markéty Hrdličky Málkové (REZI.DANCE).

Před padesáti lety začalo jezdit metro. Krátce nato nastoupila do projekce Marie Davidová, která navrhovala například vestibul stanice Moskevská. Vadila ji sovětská propaganda? A co byli „mrzáčci“?

Saša Michailidis se ptá kreativního ředitele firmy Lasvit z Nového Boru a designéra Maxima Velčovského a kurátora, teoretika designu a spolupracovníka Vltavy Adama Štěcha. Nejlepší výstavou se stala na milánském týdnu designu expozice Re/Creation, která zaujala venkovní instalací Porta z lehaného skla. Které další české projekty obstály? Jak těžké je prosadit se na podobných přehlídkách?

Pokud ještě nemáte program na tento víkend, možná to teď změníme. Už od pondělí totiž po celé Praze probíhá jubilejní desátý ročník festivalu otevřených budov Open House Praha, který o tomto víkendu otevře 115 běžně nepřístupných budov a prostorů. Víte, kde byste našli jednu z nejstarších saun v Praze? Nebo co v Praze postavil autor Ještědu Karel Hubáček? I na to jsme se zeptali manažerky komunikace OH Praha Michaely Pánkové.

Do kin letos vstoupil druhý díl Duny, kultovního sci-fi z pera amerického autora Franka Herberta, Netflix pak uvedl nové seriálové zpracování Problému tří těles od čínského spisovatele Liou Cch'-sina. Do podcastu Lit tak zamířil novinář Jakub Zelenka – druhý největší fanoušek těchto vědeckofantastických knih.

Múza básníků. Takové poetické označení získala baronka Sidonie Nádherná, na jejímž sídle ve Vrchotových Janovicích se v meziválečném období setkávala intelektuální elita střední Evropy. I na múzy ovšem dopadají kruté události, kterých je naše novodobá historie plná. Nebyla jich ušetřena ani Sidonie.

Veselé chvíle přichází s představením Triomphez s inspirací v barokní opeře, ve spolupráci Damúzy a Fekete Seretlek vzniklo kabaretní představení Exit, propojující folk-elektroniku se zvukem materiálů. Moderátorka Alžběta Žabová diskutovala s hosty Martou Hermannovou, Davidem Bolechem, režisérkou Annou Datiashvili (Veselé chvíle) a Pavolem Smolárikem (Fekete Seretlek, Studio Damúza).

Saša Michailidis se ptá teoretika umění a spolupracovníka Vltavy Matěje Forejta a redaktora časopisu Reflex Marka Gregora. Benátským bienále hýbe politika. Tisíce lidí podepsaly už před jeho začátkem petici požadující vyloučení Izraele z letošního ročníku. Jak to vypadá na místě? Skutečně se stalo z proslulé přehlídky současného výtvarného umění další geopolitické bojiště? Jak se tato rovina projevuje v národních pavilonech?

Na více než 70 představení a dalších akcí zve 15. ročník Mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno. Kromě prezentace domácí tvorby divadel z českých metropolí i regionů nebudou chybět ani zahraniční hosté zvučných jmen. Desetidenní program festivalu, na kterém se organizačně podílejí téměř všechna brněnská divadla, startuje v pátek 17. května.

Jak rezonuje Má vlast u šestice současných českých výtvarných umělců napříč generacemi? 79. ročník Pražského jara nabízí hned několik zajímavostí. Kromě unikátní kolekce výtvarných děl třeba experimentální sérii Prague Offspring nebo Springteen, tedy den věnovaný mladému publiku. David Pomahač pozval do studia ředitele Pražského jara Pavla Trojana, dramaturga Josefa Třeštíka a výtvarnici Iru Svobodovou.

Saša Michailidis se ptá muzikoložky Olgy Mojžíšové a publicistky Mileny Štráfeldové, autorky dokurománu Friedrich řečený Bedřich. 12. května začal mezinárodní festival Pražské jaro. Připomněli jsme si tím 140. výročí úmrtí Bedřicha Smetany a letos v březnu tomu bylo 200 let od jeho narození. Jak se utvářel Smetanův vztah k hudbě a povolání skladatele? Co se dozvídáme z jeho studentského deníku? Jaké smetanovské mýty se už podařilo vyvrátit?

Chcete si přečíst rozhovory s houbami, nechat se okouzlit jejich poezií nebo se dozvědět, jakou mají houby mytologii? Pokud ano, pak byste měli sáhnout po dalším počinu nakladatelství Baobab. V knížce Myko vystudovaný biotechnolog a spisovatel Jiří Dvořák nechává hravou, imaginativní formou vyprávět o svém původu, vývoji i životě ve všech možných formách samy houby.

Příští rok oslaví jubileum 35 let od založení Komorní pěvecký sbor Slezské univerzity v Opavě. Jeho členská základna se pohybuje v počtu okolo dvaceti zpěváků, prozradil pan Petr Vojtal, organizační vedoucí, který zde zpívá téměř 28 let. Účast na Největším sborovém koncertu Roku české hudby bude pro ně vyvrcholením jejich snah. V ranní Mozaice s ním hovořili Naděžda Hávová a František Šedivý.

Alžběta Jungrová (1978) vystudovala Střední průmyslovou školu grafickou v Hellichově ulici. Fotit ale začala už jako dítě. Pracovala pro řadu velkých českých deníků a v letech 2000–2002 žila v USA a Londýně.

Herečka velkého talentu a ještě většího srdce. Laskavá, ale náročná pedagožka, milovaná babička z Kouzelné školky - taková byla Libuše Havelková. V dalších Úžasných životech na ni zavzpomíná Zora Jandová, která byla její žačkou a později kolegyní v Národním divadle.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na druhý díl knižní trilogie Země těch druhých od Leily Slimaniové, pokračování příběhu manželů Belhadžových, ale také dějin Maroka nese název Koukejte jak tančíme. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Magazín Kultura Plus nabídne také informace o festivalech Divadelní Flora Olomouc a Pražské jaro. A uslyšíte o filmu, který popisuje osudy zakladatelky osobité pedagogické metody, Marie Montessori. Souhrn kulturních událostí připravila Michaela Vetešková.