Saša Michailidis se ptá hostů u příležitosti 50. narozenin pražského metra, jak v něm a kolem něj omezit takzvaný vizuální smog. Jak lze kreativně využít digitální technologie, jejichž nadměrná konzumace dle odborníků ohrožuje dětské zdraví? Jaká je posmrtně vydaná kniha Gabriela Garcíi Márqueze Uvidíme se v srpnu a potvrzuje jeho výjimečné postavení ve světové literatuře?

Aleš, Vít a Tomáš se ve studiu sešli mimo jiné proto, aby probrali, zda lze snáze najít něco podobného civilizaci v postapokalyptickém světě snímku Království Planeta opic nebo ve staré anglické knajpě, kde do úst proudí pinty piva a ven zase nenávist ke všemu odlišnému a cizímu. Nakonec právě veterán britského filmového realismu Ken Loach zažehl pochodně citu v notně okoralých čelistních srdcích.

Česká hudba kvete, když se otevírá světu. Tato slova charakterizují 79. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který začíná v neděli 12. května a potrvá do pondělí 3. června. Festival letos přinese na pět desítek projektů. Půjde o koncerty, workshopy, setkání s umělci a řadu dalších programů. Více nám o tom ve studiu řekl ředitel Pražského jara Pavel Trojan.

Pro před prázdninami poslední z Mozaikových úvah o tom, jakou roli hraje architektura a vůbec prostředí v našem životě, se hodí rekapitulační téma. Původně jsem chtěla uvést několik inspirativních staveb z poslední doby a přidat třeba zásadní knihu o architektuře – knihy totiž považuji v ovlivňování prostředí okolo nás za neméně důležité, protože formují způsob, jakým prostředí vnímáme a jak o něm přemýšlíme.

Roku 1950 odvlekl komunistický režim řeholnice ze svých klášterů a nasadil je na nucené práce ve fabrice v zapomenuté pohraniční vesnici nazvané Bílá Voda. Stejně nazvala i spisovatelka Kateřina Tučková svůj poslední román, ve kterém tematizuje opomíjenou kapitolu naší historie. Po brněnském Městském divadle uvede dnes Národní divadlo v Praze novou dramatizaci díla, ve kterém inscenátory nejvíce zaujalo téma víry.

Saša Michailidis se ptá architektky pražského metra Anny Švarc a designérky, zakladatelky neziskové organizace Naše kultivovaná města a odbornice na vizuální smog Veroniky Rút. Pražské metro vyjelo poprvé před padesáti lety. Proč se v něm mění infografika? Jak by mělo vypadat prostředí metra, aby plnilo praktický účel a zároveň bylo příjemné pro cestující? A proč se zase řeší plastika Moskva – Praha ve stanici Anděl?

Snímek Starý dub se odehrává na malém městě v Anglii, do kterého dorazí skupina syrských uprchlíků, což vyvolá rozpory. Je to film o upadající evropské komunitě na malém městě, která má ve své minulosti hornické odborářské protesty. Režisér Ken Loach, hrdě se hlásící k levici, sám pochází z hornického městečka a zažil vypořádávání se se sociálními problémy, které ve svých filmech ukazuje. „Loachovy filmy se snaží přinášet i dávku naděje,“ shrnuje kritik Sladký.

Architekt, herec, spisovatel a spoluzakladatel divadla Sklep – to všechno je David Vávra. Jeho rozhlasové vzpomínání teď přinášíme na Vltavě v pětidílných Osudech, které můžete slyšet také na našich stránkách nebo v aplikaci mujRozhlas. Mluví v nich třeba o studijních pobytech v Paříži a sklepáckém celoživotním stylu nebo objasňuje své architektonické směřování a přidává i vlastní básně.

Je to exkluzivní parcela – v historickém centru Prahy u Vltavy. Po téměř stu letech se tu má stavět bytový dům s veřejnou pasáží. Jak bude vysoký? A co tam bude pro veřejnost? Ptali jsme se architektů ze studia Peer.

Po snímcích Kajínek, Já, Olga Hepnarová a Manželé Stodolovi je tu další film, jehož hlavní postava získala předobraz v usvědčených a odsouzených vrazích. Lesní vrah režiséra Radima Špačka téměř přesně rekonstruuje události z roku 2005, kdy mladý muž bez důvodu zabil tři náhodně vybrané lidi. Od zmíněných předskokanů se Lesní vrah liší. Je tajemnější, přímočařejší, duši, myšlenkové pochody a důvody hrůzných činů příliš nezkoumá. Chce spíš říct, že to nejde.

Začal Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm Liberec. Na severu Čech se znovu očekává osobnostní výkvět světové animace a to nejlepší, co se v tomto filmovém žánru za poslední rok, dva urodilo. Výběrová komise musela shlédnout více než tisíc šest set snímků, a je nasnadě, že to neměla jednoduché: i ten největší festival je kapacitně omezen. Diváci ale samozřejmě o nic podstatného nepřijdou.

Svobodomyslá malířka a celosvětově uznávaná představitelka československé meziválečné avantgardy Toyen dostala další jevištní podobu. Po Švandově divadle se k jejímu odkazu hlásí i Divadlo Kolowrat. Surrealistická inscenace Toyen – Všechny barvy samoty, opírající se o umělčino dílo, vznikla díky producentskému zápalu herečky Mileny Steinmasslové.

Skotská historička Rosamund Johnston v rozhovoru pro pořad Ex libris vysvětluje, jaký byl ve 40. až 60. letech vztah rozhlasových redaktorů, posluchačů a politiků. Také proč magnetofonový pásek přinesl revoluci a čím to, že rakouský rozhlas měl i své české posluchače.

Saša Michailidis se ptá překladatelky a publicistky Blanky Stárkové a překladatelky, profesorky španělské a hispanoamerické literatury z FF UK Anny Houskové. V dubnu jsme si připomněli deset let od úmrtí spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze. A nedávno vyšla jeho kniha Uvidíme se v srpnu, kterou on sám chtěl původně spálit. Proč se nakonec dostala ke čtenářům? Potvrzuje Márquezovo výjimečné postavení ve světové literatuře?

Saša Michailidis se ptá zakladatelky iniciativy Digitální zdraví dětí Michaely Slussareff z FF UK a Michala Kučeráka, dramaturga Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání, který se koná v regionech až do konce května. Rozporuplné reakce vyvolal nedávno americký sociální psycholog Jonathan Haidt s knihou, ve které dává do souvislosti využití digitálních technologií a zhoršující se duševní zdraví mladých lidí. Je situace skutečně tak tristní?

Válečné motivy, křesťanské odkazy, zátiší vanitas nebo třeba kultura domorodých kmenů vystupují z děl našeho předního sochaře a malíře Jaroslava Róny. Pražská Trafo Gallery otevřela pod názvem Průzkumník výstavu jeho aktuální tvorby.

Od smrti Kurta Cobaina uplyne 5. dubna třicet let. V čem spočívá přitažlivost písní jako Smells Like Teen Spirit? A čím to, že Kurt Cobain byl po nějakou dobu „nejvíce vydělávajícím mrtvým hudebníkem“ na celém světě? Pětidílný podcast Pavla Klusáka těží z bohatého trsu příběhů a témat, které se vážou ke Kurtovi, jeho ženě Courtney Love a Nirvaně. Premiéra 5. dubna.

Hanuš Lamr (1967) je český šperkař a sochař. Vystudoval střední a vysokou školu se zaměřením na šperk a sochařství. Diplomovou práci psal na VŠUP v Praze v ateliéru V. K. Nováka. Jeho šperky i sochy jsou inspirované přírodou, hlavně světem rostlin.

„Česká loutka je fenomén. Koneckonců i svět se na ni dívá jako na něco ojedinělého,“ říká Pavel Jirásek, autor knihy Loutka mezi divadlem, filmem a televizí: Výtvarný jazyk filmů a televizních pořadů s divadelní loutkou 1950–2020.

Kunsthistorik, antikvář, kurátor a galerista Nicholas Lowry se do českého umění a designu zbláznil už jako malý. Jeho otec byl Čech, narodil se v Praze v roce 1932, do USA prchl jako sedmiletý, nicméně ke svým kořenům se vždycky hlásil. A hlásí se k nim i samotný Nicholas. V New Yorku má aukční síň, kde hojně prodává české umění a teď aktuálně (jako průvodce dějem) dotočil film Identita, který se věnuje českému grafickému a užitému designu.

Před 100 lety, na začátku května 1924 se narodil režisér Karel Kachyňa, který zanechal v české kinematografii výraznou stopu. Na filmové plátno převedl příběhy Oty Pavla nebo Škvoreckého Prima sezónu. Na filmech Počítání oveček, Kráva nebo Kožené slunce s ním spolupracoval scenárista Karel Čabrádek. Společně trávili čas v Písku při pracovních i soukromých víkendech na chalupě. Karel Čabrádek na něj vzpomíná jako na přítele i profesního guru, který ho v životě inspiroval.

O tom pojednává román Jehovista, který pod společným pseudonymem Martin Sodoma napsali právě dva takoví "odpadlíci" a rozhovor s nimi nabídnou Knížky Plus. V recenzní části mimo jiné přiblížíme první díl švédské trilogie Můj bratr, ve kterém vás autorka Karin Smirnoff zavede do drsného prostředí na severu Švédska. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Týdeník Kultura Plus se na ní byl podívat a zeptal se návštěvníků, jak se jim líbí. A uslyšíte také reportáž o japonském divadle, které hrají brněnští herci z Malého divadla Kjógenu. Připravila Michaela Vetešková.

Volnost zpravidla vnímáme jako samozřejmou podmínku svobodného života i nezávislé umělecké tvorby. 27. ročník přehlídky Divadelní Flora Olomouc nabízí divákům multižánrovou paletu inscenací, které volnost tematizují a svědčí o tom, že volnost není ani v evropském kontextu zdaleka samozřejmostí. Hosty ArtCafé jsou ředitel festivalu Divadelní Flora Petr Nerušil, dramaturgyně tanečně-performativního programu Jitka Pavlišová a režisérka Lucie Ferenzová. Moderuje Hanka Malaníková.

Co se to zase děje? Ještě nestačilo doznít nadšené opěvování černobílého vražedného řádění pana Ripleyho a Netflix vytahuje další nekompromisní seriálovou řachu, ze které se autoterapeutické duo Aleš a Vít jen těžko oklepává. Jestli nutně potřebujete pustit do obýváků nějakého cizince, ať jsou jím Čelisti a Sobík!