V těchto dnech si připomínáme 95. výročí narození (*22. 5. 1929) scenáristy Jaroslava Dietla. Stal se zakladatelem české seriálové tradice a k jeho nejslavnějším dílům patří Nemocnice na kraji města nebo Malý pitaval z velkého města. Díky čemu dokázal Jaroslav Dietl tak věrohodně napsat životaschopné postavy? Odpověď bude hledat scenárista Ivan Hubač, který měl možnost svého staršího kolegu poznat zblízka.

Herečka velkého talentu a ještě většího srdce. Laskavá, ale náročná pedagožka, milovaná babička z Kouzelné školky - taková byla Libuše Havelková. V dalších Úžasných životech na ni zavzpomíná Zora Jandová, která byla její žačkou a později kolegyní v Národním divadle.

Před 100 lety, na začátku května 1924 se narodil režisér Karel Kachyňa, který zanechal v české kinematografii výraznou stopu. Na filmové plátno převedl příběhy Oty Pavla nebo Škvoreckého Prima sezónu. Na filmech Počítání oveček, Kráva nebo Kožené slunce s ním spolupracoval scenárista Karel Čabrádek. Společně trávili čas v Písku při pracovních i soukromých víkendech na chalupě. Karel Čabrádek na něj vzpomíná jako na přítele i profesního guru, který ho v životě inspiroval.

Hudba pro ni byla vším a svým nádherným hlasem si podmanila svět. Přestože od jejího skonu uplynulo bezmála 100 let, její jméno stále není zapomenuté. Čím byla Ema Destinnová výjimečná a čím je i dnes inspirativní? O světoznámé pěvkyni bude mluvit dlouholetá sólistka Národního divadla Andrea Kalivodová.

Mužem, který v přímém přenosu komentoval přistání prvních lidí na Měsíci, byl v roce 1969 Jan Petránek. Patřil k významným osobnostem české novinařiny, přesto si za normalizace vysloužil zákaz činnosti a musel pracovat jako topič. Jan Petránek se podle přítele a ombudsmana Českého rozhlasu Milana Pokorného nebál jít životem s těžkými osobními i profesními handicapy. Přesto si dokázal udržet vnitřní důstojnost.

Herec Josef Somr má za sebou úctyhodnou filmografii, zanechal výraznou stopu v televizi, jeho rozhlasové role se počítají na stovky. Hrál například v Činoherním klubu a dlouhá léta byl hvězdou Národního divadla. Přesto o něm jeho obdivovatelé ví jen velmi málo. Svůj soukromý život si pečlivě chránil a publicitě se vyhýbal. Nejen v divadle Viola se s ním setkávala režisérka Lída Engelová, která na tuto hereckou osobnost zavzpomíná v Úžasných životech.

Poprvé se potkali v kantýně rádia Svobodná Evropa v Mnichově, kam oba emigrovali. Herečka Jaroslava Tvrzníková to setkání popisuje jako celkem obyčejný moment. O samotném Karlu Krylovi to už ovšem neplatí. „Byl uzavřený. Většinou seděl v té kantýně o samotě,“ říká Tvrzníková. Ale básník to podle ní byl obrovský, i když třeba sebestředný. „Toužil pro ostatní zkonkrétnit pocit svobody, který měl sám v sobě,“ upozorňuje.

Bohumil Hrabal patří k nejvýraznějším českým spisovatelům 20. století. V 70. a 80. letech vycházely jeho knihy jak oficiálně, tak i v samizdatu a v exilu. Hrabal nemiloval divadlo, přesto si cestu k němu našel. Dopomohl tomu i režisér Ivo Krobot, který inscenoval Hrabalovy příběhy v Činoherním klubu, v Národním divadle či v divadle Husa na provázku. Jak se spřátelil s Hrabalem a jak těžké bylo najít si k němu cestu, prozradí Ivo Krobot v dalším díle Úžasných životů na Dvojce.

Lékařka Jaroslava Moserová byla ženou mnoha talentů. Věnovala se výtvarnému umění, hrála na klavír, byla dvorní překladatelkou Dicka Francise a v 90. letech se pustila do politiky. Celý život se však věnovala především léčbě popálenin a v této medicínské oblasti přišla s celou řadou inovací. Jejím dlouholetým kolegou byl i někdejší přednosta kliniky popálenin ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Ludomír Brož.

První zkušenosti sbíral na divadelních prknech jako ochotník. Později zářil v oscarovém snímku Obchod na korze a ještě později v nezapomenutelné sérii Slovácko sa nesúdí jako stařeček Pagáč. Jak na legendárního slovenského herce Jozefa Kronera vzpomíná režisér a scenárista Břetislav Rychlík?

Meda Mládková byla jedna z nejpozoruhodnějších žen, které naše země v moderní historii měla. Podle reportéra Ondřeje Kundry, který o ní napsal knihu, viděla příležitost tam, kde ostatní viděli problém. Dávala smysl života československým umělcům, kteří byli v minulém režimu perzekuováni. Stala se mecenáškou umění, která Praze darovala sbírku obrazů Františka Kupky a založila Museum Kampa.

Filolog a novinář Zdeněk Velíšek považoval média za důležité hráče v klíčových situacích celých národů. Jeho kolega ze zahraniční redakce České televize Tomáš Šponar na něj vzpomíná jako na personu, kterou nešlo přehlédnout a byla pro světla ramp předurčená. V Úžasných životech na Dvojce vyzdvihuje jeho zápal, se kterým se i v pokročilém věku redaktorské práci důsledně věnoval.

Nezapomenutelná Maud, moudrá stařenka ze Zlatovlásky nebo babička sypající arzén do kávy z Takové normální rodinky - to je jen několik rolí, které za svůj život sehrála Marie Rosůlková. Jaká byla mimo divadelní prkna a světla kamer? I to se dozvíte v Úžasných životech. Na legendární Meryčku zavzpomíná hudebník Jiří Stivín.

Před 100 lety, 19. února 1924, se narodil František Vláčil, jeden z našich nejvýraznějších filmových režisérů. Jeho snímky jako Markéta Lazarová, Údolí včel nebo Stíny horkého léta patří do zlatého fondu české kinematografie. V 60. letech pracoval mimo jiné i s hercem Janem Kačerem, kterého setkání s Františkem Vláčilem ovlivnilo na celý život.

Stanislavu Lekešovou jsme byli dlouhá léta zvyklí vídat na televizní obrazovce jako hlasatelku a na Českém rozhlase Dvojka také moderovala pořad Je jaká je. Pro Martinu Hynkovou Vrbovou byla Stáňa Lekešová starší kolegyní, která ji zaučovala nejen do práce hlasatelky, ale přivedla ji také do legendárního pořadu Sama doma. Díky tomu vzniklo výjimečné přátelství a právě o něm bude další díl z cyklu Úžasné životy.

František Šťastný byl legendou motocyklového sportu a uměl to jak na trati, tak s lidmi. Prezident motocyklové asociace ČR Jaromír Šíd ho v Úžasných životech vyzdvihuje jako skvělého baviče, bouřliváka a cílevědomého člověka s tahem na branku. Začínal přitom jako cyklista a Závod míru dokázal úspěšně dokončit i na vypůjčeném dámském kole.

Oba zasvětili život výtvarnému umění. Josef Lada kdysi položil základy českého komiksu, Lucie Lomová dnes patří mezi oceňované komiksové tvůrkyně. Jak autorka oblíbeného komiksu Anča a Pepík známého výtvarníka vnímá?

Charismatický herec Radoslav Brzobohatý patřil k hvězdám jeviště, filmového plátna i televizních obrazovek od 60. let. Režisér Jiří Adamec ho obsadil ve svých seriálech Rodáci, Dlouhá míle nebo v televizní inscenaci Klec. Kdyby mohl vrátit čas, viděl by ho rád v roli Shakespearova Romea nebo Hamleta. V Úžasných životech na něj vzpomíná jako na báječného muže silného charakteru, profesionála a skvělého kamaráda.

Karel Höger byl jedním z nejvýraznějších českých herců 20. století. Udivoval výkony nejen na jevišti, ale i před kamerou nebo v rozhlasovém studiu. Díky společnému angažmá v Národním divadle ho měla možnost poznat blíž i Helga Čočková. V Úžasných životech bude vzpomínat, jak uznávaného kolegu jednou málem podřízla břitvou a připomene i poslední okamžiky jeho života. Natáčela s ním totiž seriál Nemocnice na kraji města, který už Karel Höger nedokončil.

První přístroj na výrobu kontaktních čoček sestavil Otto Wichterle z dětské stavebnice Merkur. Světově proslul jako vědec a vynálezce, založil Ústav makromolekulární chemie AV ČR a byl jeho ředitelem. V Úžasných životech na profesora vzpomíná jeho spolupracovník Jiří Michálek, který s ním patnáct let pracoval v laboratoři u stejného stolu.

Pavel Zedníček začínal po boku Vladimíra Menšíka hereckou kariéru. Jaký byl Menšík kolega a proč každému natáčení předcházelo i vyprávění historek? „Moje první setkání s Vláďou bylo během natáčení filmu Hrozba, což byl snímek Zdeňka Syrového. Tam jsme se jen míjeli, takže to nej první setkání bylo na natáčení Zločin na poště. Byl jsem v angažmá v Praze pouhé dva roky. Vzpomínám si, jak Menšík přišel a říká: „Ahoj, já jsem Laďa. Tykej mi!“.

Vladimír Dlouhý, nejvýraznější protagonista nestárnoucí pohádky S čerty nejsou žerty očima představitelky mnoha princezen Ivany Andrlové. Úžasné životy nabízí v premiéře vzpomínku na výjimečného herce, který svými rolemi neodmyslitelně patří k Vánocům. Jaký ale byl jako dětský herec, spolužák a později herecký parťák v seriálech a televizních komediích?

„Měli jsme dojem, že bychom v jeho přítomnosti měli stát,“ vzpomíná na charisma svého pedagoga Kristýna Frejová a vypráví o posvátné hrůze, která provázela hodiny herectví.

Rozhlasový moderátor, scenárista a dramaturg Tomáš Sláma patřil k výrazným osobnostem Československého, později Českého rozhlasu. V 70. letech uváděl pořad Mikrofórum a později populární Tobogan. Jak se vyvíjela kariéra Tomáše Slámy a jaký byl kolega v Redakci rozhlasové zábavy? Nejen na tuto etapu zavzpomíná jeho dlouholetý kolega a pozdější úspěšný televizní dramaturg Ivan Rössler.